Jěště se používají hluboká srce.Na nich je většinou vidět defekt protlučení hrotu srdce,též na železničních výměnách je to vidět.DPmPET
Tramvajové tratě a příslušenství
Moderátor: TRAM-FÓRUM
Srdce a náběžné koleje
U starších křížení se vyvařovaly jenom srdce,takže docházelo k hopsání vozů na křížení,takže se začali opět používat náběžné kolejnice(kolej z mělkými žlábky),takže vozy jezdí prakticky po okolku,občas se to musí vyvařovat ,aby nedocházelo k protlučení pojezdové plochy srdce .Proto vzniká takový specifický randál,to už závisí na opracování obroušení návaru.
Jěště se používají hluboká srce.Na nich je většinou vidět defekt protlučení hrotu srdce,též na železničních výměnách je to vidět.DPmPET
Jěště se používají hluboká srce.Na nich je většinou vidět defekt protlučení hrotu srdce,též na železničních výměnách je to vidět.DPmPET
- Karotka
- Uživatel
- Příspěvky: 1180
- Registrován: 09.2.2005 20:59
- Bydliště: Příští zastávka je na zmámení.
Jenže to přerušení je šikmé, takže se kolo nemá kam propadnout - jede pořád po hlavě kolejnice, která se postupně zužuje... a než se zúží "do nuly", tak mezitím kolo najede na další hlavu kolejnice, která se "z nuly" rozšiřuje.Oskar píše:Tohle jsem nepochopil... Když je ten úhel ostrý, tak je přece hlava kolejnice přerušena na větší dráze, než při pravém úhlu. Takže by to podepření bylo spíš potřeba, ne?
Mělký žlábek v srdci
Toto řešení se provádí kvůli protlučení pojezdové plochy srdce,proto se dělají náběhy v srdcích(mělké žlábky) +náběžné kolejnice ,které napomáhají k plynulejší jízdě přes křížení bez toho aby vůz poskakoval.Profil kola pro pražské tramvaje je oproti železničnímu podstatně užší,proto se to dělá.No když přes to jede tramvaj a hodně to hlučí tak to srdce ve žlábku chce přebrousit pěkně do hladka,ale to už sem popisoval.Zakutaleny.banan píše:K tomu bych mel jeden laicky technicky dotaz: vsiml jsem si, ze v kazdem krizeni nebo vyhybce, v miste prekrizeni kolejnic, je zlabek kolejnice vyrazne melci nez u bezne kolejnice. Nechapu z jakeho duvodu to tak je a mam pocit, ze to docela dost prispiva k celkove hlucnosti prujezdu takovym mistem. Mohl by mi to nekdo vysvetlit? Dik.
DPmPET
V ostrých úhlech se totiž používají srdcovky železničního typu. Třeba na takové Hradčanské mezi zastávkami je to vidět.Oskar píše:Tohle jsem nepochopil... Když je ten úhel ostrý, tak je přece hlava kolejnice přerušena na větší dráze, než při pravém úhlu. Takže by to podepření bylo spíš potřeba, ne?
Jinak se stává celkem běžně, když má vůz nová kola nebo je po brusu, že jede po nákolku nad kolejnicí. Samozřejmě jen na křížení
Tohle jsem nepochopil... Když je ten úhel ostrý, tak je přece hlava kolejnice přerušena na větší dráze, než při pravém úhlu. Takže by to podepření bylo spíš potřeba, ne?7080 píše:Trefil jsi to přesně. Jen u některých křížení, kde je ostrý úhel kolejnic(do 15 stupňů) tohle není, protože to není potřeba. Je důležité, aby náběh ve žlábku byl plynulý, aby se dalo jezdit v pohodě 15 bez rázů.
Jojo, taky si myslím. Je to zásadní rozdíl mezi železniční a tramvajovou srdcovkou. V ideálním případě by ten mělký žlábek měl okolek podepřít právě tak, aby nákolek nezapadnul do díry v kolejnici a jel plynule... Samozřejmě, pokud se žlábek zanese a navíc se nepříznivě sejdou toleranční pásma, může se asi i stát, že se nákolek nadzvedne až nad kolejnici, a pak to drncne, nebo naopak mělký žlábek na okolek nedosáhne a nákolek tak zapadne do díry v kolejnici a to taky drncneI.am.good píše:Já netuším, proč to tak je, ale všiml jsem si, když byla zrekonstruována křižovatka Olšanská x Jana Želivského (Nákladové nádraží Žižkov), tak tam bylo též a tramvaje jezdily naopak téměř nehlučně. Vysvětloval bych si to tím, že okolek jede po hlavě kolejnice a v místě křížení, kde je žlábek vysoko se o něj opře nákolek a kolo jede v místě přerušení hlav kolejnic po nákolku plynule, bez rázů. Nevím, myslím, že by to mohlo být ono.
Někde tady v hloubi fóra byly i fotoukázky, ale jsem línej to hledat, neb by na to stejně nešlo odkázat
Trefil jsi to přesně. Jen u některých křížení, kde je ostrý úhel kolejnic(do 15 stupňů) tohle není, protože to není potřeba. Je důležité, aby náběh ve žlábku byl plynulý, aby se dalo jezdit v pohodě 15 bez rázů.I.am.good píše:Já netuším, proč to tak je, ale všiml jsem si, když byla zrekonstruována křižovatka Olšanská x Jana Želivského (Nákladové nádraží Žižkov), tak tam bylo též a tramvaje jezdily naopak téměř nehlučně. Vysvětloval bych si to tím, že okolek jede po hlavě kolejnice a v místě křížení, kde je žlábek vysoko se o něj opře nákolek a kolo jede v místě přerušení hlav kolejnic po nákolku plynule, bez rázů. Nevím, myslím, že by to mohlo být ono.
-
I.am.good
Já netuším, proč to tak je, ale všiml jsem si, když byla zrekonstruována křižovatka Olšanská x Jana Želivského (Nákladové nádraží Žižkov), tak tam bylo též a tramvaje jezdily naopak téměř nehlučně. Vysvětloval bych si to tím, že okolek jede po hlavě kolejnice a v místě křížení, kde je žlábek vysoko se o něj opře nákolek a kolo jede v místě přerušení hlav kolejnic po nákolku plynule, bez rázů. Nevím, myslím, že by to mohlo být ono.Zakutaleny.banan píše:K tomu bych mel jeden laicky technicky dotaz: vsiml jsem si, ze v kazdem krizeni nebo vyhybce, v miste prekrizeni kolejnic, je zlabek kolejnice vyrazne melci nez u bezne kolejnice. Nechapu z jakeho duvodu to tak je a mam pocit, ze to docela dost prispiva k celkove hlucnosti prujezdu takovym mistem. Mohl by mi to nekdo vysvetlit? Dik.
-
Zakutaleny.banan
- Uživatel
- Příspěvky: 93
- Registrován: 14.2.2007 11:14
K tomu bych mel jeden laicky technicky dotaz: vsiml jsem si, ze v kazdem krizeni nebo vyhybce, v miste prekrizeni kolejnic, je zlabek kolejnice vyrazne melci nez u bezne kolejnice. Nechapu z jakeho duvodu to tak je a mam pocit, ze to docela dost prispiva k celkove hlucnosti prujezdu takovym mistem. Mohl by mi to nekdo vysvetlit? Dik.9001 v Škoda 14T (Porschetra) píše:U 14T je problém pokud jede přes sebe lepší kžížení,tak dělá hrozný zvuky...
- Petr
- Provozovatel
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 14.11.2003 8:36
- Bydliště: ....Brejšín přes noc na flešku hodí novej program křižovatky, já s Démonem zajedem přešroubovat znač
- Kontaktovat uživatele:
Protože se to tu bude psát pořád dokola. Novostavba tramvajové tratě je rozhodně levnější klasickou stavbou na pražcích než v panelech BKV. Kdežto, máme-li už někde panely BKV je jejich prostá výměna několikanásobně levnějšíSmurfx píše:Taková otázka: O kolik je BKV trat dražší/levnější než otevřený svršek typu Barrandov, Modřany apod.?
Stále dokola mě zaráží, proč se i relativně dlouhé úseky kolejí rekonstruují opět pomocí BKV panelů, které jsou ošklivé, nepraktické, hlučné a já nevím co ještě. Všude ve světě se od toho upouští a v Praze se toho držíme zuby nehty. Vysvětlí mi někdo proč a kdy to hodlá vedení změnit? Protože jezdit po BKV tankodromech s 14T už mě přestává bavit
Zádlažbové panely
Akribius píše:Co je za typ panelů od Ohrady na Spojovací? To určitě nejsou BKVéčka a zdá se mi,že to tam tolik nehlučí a hlavně trať je tam od jejich položení v pohodě.
To co popisuješ tak se jedná o zádlažbové panely,které se ukládají do písku nebo jiného materiálu nebo dokonce bez .Se starší verzí se můžeš setkat v Bělohorské ulici,Partyzánské a Trojské ulici.
DPmPET
Velkoplošné panely versus stojinové kolejnice
Velkoplošné panely mají své výhody a nevýhodySmurfx píše:Taková otázka: O kolik je BKV trat dražší/levnější než otevřený svršek typu Barrandov, Modřany apod.?
Stále dokola mě zaráží, proč se i relativně dlouhé úseky kolejí rekonstruují opět pomocí BKV panelů, které jsou ošklivé, nepraktické, hlučné a já nevím co ještě. Všude ve světě se od toho upouští a v Praze se toho držíme zuby nehty. Vysvětlí mi někdo proč a kdy to hodlá vedení změnit? Protože jezdit po BKV tankodromech s 14T už mě přestává bavit
Výhody:slušný povrch,rychlá montáž a demontáž=kratší výluky
Nevýhody:Větší hlučnost,rychlejší stárnutí panelů a rybin (plechových žlabů) enormním solením a nadměrným provozem IAD.
Tramvaj typu 14 T svým nápravovým tlakem středního podvozku taky jim moc nepřidá.Když ti připadá že tramvaj ti haraší tak je to i konstrukcí tramvaje a zárovenˇ i kolejnicemi typu ROLETA(zvlněná kolej).To jedině odstraní kolejový brus,který má DP Praha ve svých můzejní sbírce.To si radši DP najme firmu Elaugen s.r.o.Osobně bych preferoval tratě na OKS s kolejnicemi typu NT 1 a S 49,R 65.Když by byl potřeba nějaký povrch (dlažba,litý asfalt,tráva )tak stojinové kolejnice na betonové desce nebo popř.VÚIS
DPmPET
Bacha! 14Tčko zvláda BKV velmi obstojně, rozhodně lepší než T3!Smurfx píše:Taková otázka: O kolik je BKV trat dražší/levnější než otevřený svršek typu Barrandov, Modřany apod.?
Stále dokola mě zaráží, proč se i relativně dlouhé úseky kolejí rekonstruují opět pomocí BKV panelů, které jsou ošklivé, nepraktické, hlučné a já nevím co ještě. Všude ve světě se od toho upouští a v Praze se toho držíme zuby nehty. Vysvětlí mi někdo proč a kdy to hodlá vedení změnit? Protože jezdit po BKV tankodromech s 14T už mě přestává bavit