Tramvajové tratě a příslušenství

[trainzjohny]

von Š. - znát "nemusíš", ale řídit se jím ano. Neznalost zákona neomlouvá.
Stejně jako jakákoliv jiná činnost řešená zákonem, jak je zákon ty se jím musíš řídit a tedy ho logicky i znát.

[MM-Mikulovsky]

mart337: já mám za to, že se řídíme D 1/2, který vychází z Drážního zákona. Ale nevím o tom, že bychom měli jako řidiči TRAM znát Drážní zákon, naopak Silniční zákon znát musíme.
Ale jestli je to jinak, tak se rád nechám poučit. Ale z Drážního zákona žádné zkoušky neděláme a nedělali jsme. Silniční zákon jsme v kurzu dostali k dispozici, Drážní zákon mi nikdo nikdy nedal.

100% souhlas - asi nedal vědomě, páč odpovědní tuší rozpory D1/2 s ním, do nichž by potom moc řidičů TRAMvají "vrtalo"

[von Špilberk]

mart337: já mám za to, že se řídíme D 1/2, který vychází z Drážního zákona. Ale nevím o tom, že bychom měli jako řidiči TRAM znát Drážní zákon, naopak Silniční zákon znát musíme.
Ale jestli je to jinak, tak se rád nechám poučit. Ale z Drážního zákona žádné zkoušky neděláme a nedělali jsme. Silniční zákon jsme v kurzu dostali k dispozici, Drážní zákon mi nikdo nikdy nedal.

[mart337]

Ohledně toho, co píše von Špilberk o bodě 18 v D1/2, tak autor zcela určitě myslel ne splítku ve výhybce mezi jazyky a srdcovkou, ale tu dlouhou rozjezdovou splítku alá Klapkova nebo Čechův most. Nicméně je to napsané fakt blbě.

HA A teď Vás mám Teď mi šupito presto vysvětlete rozdíl mezi splítkou Klapkova, Čechův most a Hradčanská. A fofrem, ať to lítá.

Definice výhybky sice není v D1/2, ale je v Drážním zákonu, který pro nás také platí.

Nějak mi není známo, že by řidič tramvaje měl povinnost znát Drážní zákon.

No omlouvám se, ale jestli se nepletu, tak už v kurzu nás učili, že se neřídíme jen Silničním zákonem, ale že spadáme i pod Drážní zákon. Nebo že by neeéé?

[mart337]

Definice výhybky sice není v D1/2, ale je v Drážním zákonu(...)

Zákon 266/1994 jsem zběžně ptrohlédl právě kvůli definici výhybky a splítky a nemůžu to tam najít.
Ohledně toho, co píše von Špilberk o bodě 18 v D1/2, tak autor zcela určitě myslel ne splítku ve výhybce mezi jazyky a srdcovkou, ale tu dlouhou rozjezdovou splítku alá Klapkova nebo Čechův most. Nicméně je to napsané fakt blbě.

No, ale rád bych se vrátil k tomu základnímu, liší se nějak srdcovak R01 od ostatních hlubokých srdcovek? Neboli, je možné na srdcovce splítky hradčanská jet přes 15?

Napsal jsem to asi blbě, definice či popis výhybky asi nejspíš bude v nějaké normě (bohužel se mi ji zatím nepodařilo najít) Drážní zákon odkazuje na předpisy a normy. Ale myslím si, že ten popis rozdělení částí výhybky, jak byl citován bude OK. Podle mne to nebylo vycucáno z prstu.
Dle mne je rozdíl mezi rozjezdovou splítkou a sjezdovou splítkou - můj názor je ten, že stejně jako u jazyků výhybek.
A co se týká srdcovky RV - můj názor je ten, že liší - je masivnější a upravená stejně jako celá výhybka na vyšší rychlost. Detaily by musel vysvětlit opravdu odborník na železniční dopravní stavby.

[von Špilberk]

Ohledně toho, co píše von Špilberk o bodě 18 v D1/2, tak autor zcela určitě myslel ne splítku ve výhybce mezi jazyky a srdcovkou, ale tu dlouhou rozjezdovou splítku alá Klapkova nebo Čechův most. Nicméně je to napsané fakt blbě.

HA A teď Vás mám Teď mi šupito presto vysvětlete rozdíl mezi splítkou Klapkova, Čechův most a Hradčanská. A fofrem, ať to lítá.

Definice výhybky sice není v D1/2, ale je v Drážním zákonu, který pro nás také platí.

Nějak mi není známo, že by řidič tramvaje měl povinnost znát Drážní zákon.

[mart337]

proboha, prestante cerpat informace z vyrazne chyboveho zdroje, protoze do nej muze vlozit kdokoliv sebevetsi blbost!

sice d1/2 je podrizena draznimu zakonu, ale dle mne je nejen s timto zakonem v mnoha vecech v rozporu
- pocinaje urcením zacatku/konce nastupni hrany zastavky/nastupiste, kdy d1/2 rika, ze zacatek zastavky je u jejiho oznacníku, ala drazni navest s podobnym grafickym znazornenim (tmavy ramecek kolem bile plochy) a vyznamem (vlak urceny pro prepravu cestujicich ma zastavit pred timto "oznacenim" svym celem/ 1.dvermi pro cestujici) se nazyva " konec nastupiste" = dpp urcuje zacatek zastavek protismeru jizdy, ale drazni i silnicni zakon po smeru jizdy!

ale chyba bude v draznim zakonu, protoze ten sice prikazuje provozovateli drahy predlozit draznimu uradu vnitropodnikovy provozni predpis drahy, ale jiz tam nevidim pravo toho uradu onen predpis kontrolovat/pripominkovat - pozadovat opravu chyb v nem a potazmo za ne udělovat pokutu!

No to se podle mne mýlíš. Podle § 23a Drážní úřad schvaluje platnost licence k provozování dráhy na základě dodaných dokladů a předpisů (tedy i D 1/2). Lze předpokládat, že v případě nějakého razantního rozporu - problému by asi licence nebyla udělena. A v případě úprav těchto dokladů dodatečně je musí zase schválit - lépe řečeno buď ponechat licenci a nebo ji odebrat.

Ad Blaueminence/ Dle mého jsi přesně uhodil hřebík na hlavičku - rychlost je pro většinu tratí v Praze dána jednotná podle typu zařízení (výhybka, křížení, atd.) nezávisle na tom kolik by ve finále podle provedení snesla. Pouze u "speciálu" RV je potom vyjímka a s tou se započalo nedávno. Co se týká rozdílu u rozjezdových a sjezdových výhybek bych já osobně viděl v rozdíl ten, že největší "záhul" dostává zařízení při prvotní změně směru a tzn. při rozjezdu najíždíš na nejužší čast jazyků - nejvíc náchylnou na prasknutí, kdežto u sjezdových je v tomto místě už podvozek trochu nasměrován.
Co se týká výhybky do smyčky Nádraží Braník, tak jsem někdy už hodně dávno taky zaslechl, že by údajně tato mohla být pojížděna rychleji, ale nikdy se to zatím nepotvrdilo.

[thriller2]

Definice výhybky sice není v D1/2, ale je v Drážním zákonu(...)

Zákon 266/1994 jsem zběžně ptrohlédl právě kvůli definici výhybky a splítky a nemůžu to tam najít.
Ohledně toho, co píše von Špilberk o bodě 18 v D1/2, tak autor zcela určitě myslel ne splítku ve výhybce mezi jazyky a srdcovkou, ale tu dlouhou rozjezdovou splítku alá Klapkova nebo Čechův most. Nicméně je to napsané fakt blbě.

No, ale rád bych se vrátil k tomu základnímu, liší se nějak srdcovak R01 od ostatních hlubokých srdcovek? Neboli, je možné na srdcovce splítky hradčanská jet přes 15?

[Blaueminence]

Možná vám budou tyhle otázky připadat jako banalita, ale já k tomu nikde nemůžu nic najít.

Naopak, otázka je příliš odborná, a takový odborník tu asi nediskutuje.

Každopádně děkuji za všechny i částečné odpovědi

Věc má primárně fyzikální rozměr. Rychlost se v srdcovkách omezuje snad kvůli drncání a tím poškození kola i kolejnice (což ale platí jen u mělkých srdcovek), tedy hluboké srdcovky nepotřebují omezení prakticky žádná (leda na vysokorychlostní železnici používající pohyblivé srdcovky - tam to může mít význam). I mělká srdcovka by ale nemusela být problém, kdyby její hloubka odpovídala výšce okolku - proč tedy například u Elektrárny v Holešovicích je průjezd hladký a od Hercovky ke Stírce to drncá jak koza (pohled cestujícího - šotouše)? Dále u výhybek jde o tlak na jazyky v oblouku, což ale nevysvětluje, proč se liší rychlost u sjezdových a rozjezdových (snad jen, že rozjezdová snáze vykolejí).

Dále má věc právní rozměr a dle zdejší diskuze soudím, že je v tom pěkný brajgl

A dále mi do toho nezapadá jakási rychlostní výhybka, co prý je někde v Braníku a už dlouho si ji chci najít a vyfotit.

[MM-Mikulovsky]

proboha, prestante cerpat informace z vyrazne chyboveho zdroje, protoze do nej muze vlozit kdokoliv sebevetsi blbost!

sice d1/2 je podrizena draznimu zakonu, ale dle mne je nejen s timto zakonem v mnoha vecech v rozporu
- pocinaje urcením zacatku/konce nastupni hrany zastavky/nastupiste, kdy d1/2 rika, ze zacatek zastavky je u jejiho oznacníku, ala drazni navest s podobnym grafickym znazornenim (tmavy ramecek kolem bile plochy) a vyznamem (vlak urceny pro prepravu cestujicich ma zastavit pred timto "oznacenim" svym celem/ 1.dvermi pro cestujici) se nazyva " konec nastupiste" = dpp urcuje zacatek zastavek protismeru jizdy, ale drazni i silnicni zakon po smeru jizdy!

ale chyba bude v draznim zakonu, protoze ten sice prikazuje provozovateli drahy predlozit draznimu uradu vnitropodnikovy provozni predpis drahy, ale jiz tam nevidim pravo toho uradu onen predpis kontrolovat/pripominkovat - pozadovat opravu chyb v nem a potazmo za ne udělovat pokutu!

[mart337]

Definice výhybky sice není v D1/2, ale je v Drážním zákonu, který pro nás také platí.
Výhybka se skládá z výměny, střední části a srdcovky. Dle výkladu Wikipedie dle Drážního zákona je splítka (krátká - klasická výhybka - nebo dlouhá je jedno) součástí střední části výhybky - z toho vyplývá, že srdcovka za splítkou je pořád součástí výhybky. Co se týká rychlostí - u tram v Praze nemáš tak dlouhou splítku a kdyby byla, tak by se pak asi zavedla úprava alá RV - dráhy mají několik rychlostí přes výhybky a to dle provedení a poloměrů následných oblouků.
A asi bohužel logicky vzato i splítka alá Malá Strana je křížení kolejí (je jedno jestli jenom jedné nebo obou kolejnic) a tudíž 15.
A co se týče sjezdových výhybek, tak asi dle D1/2 je srdcovka udělaná tak, že ji můžeš z přímého směru 30 a z bočního 15.

[von Špilberk]

Ono je to trochu složitější. Srdcovka je součástí výhybky (alespoň podle toho co jsem si našel na Wikipedii).

Jo, zprávu, že srdcovka je součást výhybky už jsem dostal interní poštou. A odpověděl jsem, že to vím.
Ale o to nejde: jde o to, co je v D1/2. V D1/2 není žádná definice výhybky, není tam nikde napsáno, že srdcovka je součást výhybky a není tam ani napsáno, co je křížení. A my jezdíme podle D 1/2 a ne podle wikipedie.
Tak ať to tam někdo správně napíše a bude to, vždyť to není první nejasnost nebo nesmysl v D 1/2.
Navíc i kdyby se tam napsalo, že srdcovka patří k výhybce, tak to nestačí, protože D1/2 mluví o rychlosti na hrotech výhybky, a ne na celé výhybce, takže i to by se muselo přepsat. A na rozjezdovou splítku to pořád nepomáhá, protože (jak jsem napsal):

Navíc máme §2 (základní pojmy), kde je definována v bodě 18 rozjezdová splítka: rozjezdová splítka je kolejové rozvětvení trati za výhybkou, kde konstrukční uspořádání kolejí neumožňuje souběžnou jízdu vlaků.
takže nikdo rozhodně nemůže tvrdit, že srdcovka na konci splítky je ještě součást výhybky (resp. tvrdit to může, ale je to blbě). Navíc je tu jasně napsáno, že splítka je rozvětvení trati, nikoliv křížení. A o tom, že by splítka končila křížením taky nic.

A já tu definici nevymyslel, já ji jen opsal z D 1/2.

A tudíž nejspíš ve splítce, kde se alespoň jedna kolej kříží s druhou jde o křížení a mělo by se podle toho jet.

To je právě to slovíčkaření s předpisy: ve splítce se nekříží dvě koleje, ale dvě kolejnice, což není totéž.

A teď si zkuste představit dvě věci:
1. představte si, že ta rozjezdová splítka za Hradčanskou by měla 1 km, to by znamenalo jet 1 km 15km/h, protože jsem ještě neopustil prostor výhybky.
2. představte si, že je to sjezdová splítka: a teď na té srdcovce kolik Z odbočky 15 a z příma 30, protože je to srdcovka před sjezdovou výhybkou, nebo 15 z obou směrů, protože je to křížení
A teď někdo raďte...

[mart337]

Ono je to trochu složitější. Srdcovka je součástí výhybky (alespoň podle toho co jsem si našel na Wikipedii). Tím pádem, jestliže je D1/2 stanoveno 15 a nebo dle značení, tak by to mělo platit i pro srdcovku (viz Hradčanská ZC, Voz. Stčešovice a nově nábř. Kpt. Jaroše).
Co se týká splítky, tak ta je dle Wikipedie definovaná jako úsek trati, kde se dvě (části) trati míjejí, vedou souběžně tak, že se po nich nedá jet a stát na obou současně. Tzn, že se ani nemusí křížit ani dotýkat, ale průjezdný profil je omezený. Z tohoto důvodu by se dalo uvažovat o tom, že přímo v gefinici splítky by asi definována ta rychlost nemusela být.
A tudíž nejspíš ve splítce, kde se alespoň jedna kolej kříží s druhou jde o křížení a mělo by se podle toho jet.
Dle mne je to logické z toho, že srdcovka rychlostní výhybky je tak masivní, ale srdcovky ostatní už ne.

[von Špilberk]

MOp: ano, správně: D1/2 mluví o rychlosti jízdy po/proti hrotům výhybky. O rychlosti přes srdcovku před/za těmi hroty nic.

Navíc máme §2 (základní pojmy), kde je definována v bodě 18 rozjezdová splítka: rozjezdová splítka je kolejové rozvětvení trati za výhybkou, kde konstrukční uspořádání kolejí neumožňuje souběžnou jízdu vlaků.
takže nikdo rozhodně nemůže tvrdit, že srdcovka na konci splítky je ještě součást výhybky (resp. tvrdit to může, ale je to blbě). Navíc je tu jasně napsáno, že splítka je rozvětvení trati, nikoliv křížení. A o tom, že by splítka končila křížením taky nic. (ovšem definice křížení chybí úplně, jak jsem už napsal)

Možná vám budou tyhle otázky připadat jako banalita, ale já k tomu nikde nemůžu nic najít.

Naopak, otázka je příliš odborná, a takový odborník tu asi nediskutuje.

[MOp]

Ve sjezdových vexlích ho pojedeš 30 ani nemrkneš

No jasně, ale tam platí odrážka číslo 6

6 Rychlost jízdy nesmí být vyšší než 30 km.h-1 při jízdě po hrotu výhybky z přímé kolejové
větve, pokud není návěstí stanovena jiná rychlost.