Tramvajové tratě a příslušenství

[mart337]

Se neomlouvejte, teď se v tom jen bohapustě rochnim. No jasně, v tom posledním se shodujeme a muj výklad je bejkárna, ale chytil jsem vás za slovo, když jste uvedl, že křížení kolejí (kolejnic)...je vlastně bez rozdílu. Proto jsem na to upozornil absurditou
V D1/2 jsem nenašel větu "srdcovka je součástí výhybky". Jen pojmy jazyky a hroty.
Krom toho si i na dobrovolné přednášce JDCT někdo stěžovatel, že je opruz se plazit do odbočky (tehdy ještě) 10, zvlášť v takových Kobylisích. Přednášející tehdy negoval, že rychlost platí jen pro tu vyměnovou část, neb tam jsou zeslabené části, které trpí a je třeba rychlost omezit, ale v samostatném srdci achilovka není...

Úvodem bych poprosil, jestli by na tomto fóru nešlo upustit od toho vykání. Z konverzace jsem snad dobře pochopil, že jsme kolegové a připadá mi to takhle divné.
Je škoda, že se třeba toto sdělení nedostalo na školení. A nebo by mohla JDCT udělat nějakou krátkou přednášku pro školení a i třeba film pro školu. Nám se to všechno kreslilo na tabuli, dneska v době počítačů by něco takového pro školní mohlo vzniknout.
Když to tak vezmu, tak srdcovky jsou tedy "rychle" pojížděny tedy jen ve splítkách. U výhybek se to taky zase tak strašně lišit nebude, protože srdcovky u výhybek následují většinou kousek za jazykem a většinou je to v ostřejší zatáčce. Takže kdyby tam chtěl někdo razantněji zrychlit, tak potom má cestující na zemi.
Jinak nebylo na té Hradčanské srdcovce splítky hned někdy v prvopočátcích nějaké vykolejení?

[Karosák]

Se neomlouvejte, teď se v tom jen bohapustě rochnim. No jasně, v tom posledním se shodujeme a muj výklad je bejkárna, ale chytil jsem vás za slovo, když jste uvedl, že křížení kolejí (kolejnic)...je vlastně bez rozdílu. Proto jsem na to upozornil absurditou
V D1/2 jsem nenašel větu "srdcovka je součástí výhybky". Jen pojmy jazyky a hroty.
Krom toho si i na dobrovolné přednášce JDCT někdo stěžovatel, že je opruz se plazit do odbočky (tehdy ještě) 10, zvlášť v takových Kobylisích. Přednášející tehdy negoval, že rychlost platí jen pro tu vyměnovou část, neb tam jsou zeslabené části, které trpí a je třeba rychlost omezit, ale v samostatném srdci achilovka není...

[mart337]

mart: NE! Napsal jste "koleje (kolejnice)" a bylo tu již upozorněno, že kolej nerovná se kolejnice! Jde mimo jiné o to, že při křížení kolejí může nastat stav, kdy některá náprava najednou projíždí současně mělká srdce a tudíž na okamžik není směrově dobře vedena. Není tedy žádoucí vyšší rychlostí krmit dynamické síly zvyšující riziko vykolejení To u prosté srdcovky není, neboť jí buď bereš přímo a setrvačnost tělesa..., zvláště pak rotujícího, eliminuje boční úmysly jedoucí nápravy/kola, nebo ji bereš v oblouku a pak jest náprava držena přídržnicí (u R01 a na železnici), nebo žlábkem, jež přídržnici supluje. Taková přídržnice, ale uznávám může být v různém stavu, je více namáhána a pak je logické rychlost omezit.
Kdybyste to vzal šmahem, jak svým vyjádřením "křízení koleje (kolejnice)" , tak by se to také dalo vyložit, že srdcovka R01 je podle vás křízení a tudíž brzdit na 15, hm To je žrádlo co?

Jinak dobrej flame, akorát nevím, čeho se chceme dobrat? Jestli legislativního rozřešení, nebo toho, jak správně jezdit přes takové srdce na širé trati. Přileju olej do ohně a zeptám se těch, kdož říkají, že srdcovka je součást výhybky, kterých výhybek jsou součástí srdcovky letenské splítky?!

Za sebe říkám, že legislativně se asi nedobereme ničeho, neboť není přesně definována samostatná srdcovka. Postavil bych to z nyní definovaných pojmů tak, že nejdřív je výhybka, avšak jen s výměnovou částí (srdcovka není povinná výbava výhybky), pak následuje spítka a pak nedefinovaná srdcovka na širé trati. Tečka. Tvrzení, že je srdcovka součást výhybky považuji za dogma velké železnice, protože tam to tak v 99,9% případů je a MOp za tím bude do vykrvácení stát (vyjímkou mohl být třeba rozplet tehdejší čtyřkolejnicové splítky na Kanclově, nebo jednotlivá srdce před vraty některých rotund s točnami). Dále to beru jako pozůstatek z dob, kdy žádné rozjezdové splítky a štíhlé výhybky neexistovaly. Tyto vychytávky se rozvinuly až u tramvají, ve svých předpisech to příliš nereflektují a ten mateřský Drážní zákon to díky svému rodišti ani nemá potřebu reflektovat. Podobný flame byl i u sjezdové splítky 30/15.

Mně logika velí, že jezdit na osamělých srdcích a do sjezdových splítek 15 broskvovina, protože pak se ty konstrukce nemusely vůbec vyvíjet a vyrábět, platit, neboť pak je jejich přínos naprosto mizivý. Možná jen zanedbatelný v opotřebení. Uznávám, že to není ošetřeno, takže musíme "s citem", což myslím funguje a snad všichni pochopili, že to tam bylo instalováno proto, aby se mohlo jezdit rychleji.

Nu, já se moc omlouvám, fakt je že za ta léta žiju v domnění, že omezení jsou do výhybky a ne do jazyků. To se omlouvám, neb jsem to z kurzu pochopil takto (i když v D1/2 je to jasně napsáno). Co se týká toho názvosloví, zkusil jsem oslovit s prosbou svého známého, zda by mi nějak nemohl zařídit nějaké normy k tomuto tématu, jestli by se to nějak nedalo dohledat.
JInak zmínka o tom, že bychom museli přes srdcovku RV 15 je dle mého zcestná, neb jsem tvrdil, že srdcovka je součástí výhybky a tudíž když je do RV 50, tak i přes srdcovku je 50. Srdcovka je jako součást výhybky vyrobena tak, aby tuto rychlost snesla. To je dle mého zcela logické a pokud by někdo dal k RV obyčejnou srdcovku třeba jako na rozjezdové splítce na druhé straně, tak by to asi dopadalo velmi zajímavě.

[P_V]

Ta splítková výhybka nedá pokoj. Není tak dávno, co se tady vedly disputace o tom, která z větví splítky je ta odbočná, po které se musí jet pomaleji, než to v předpise sjednotili.

[Karosák]

mart: NE! Napsal jste "koleje (kolejnice)" a bylo tu již upozorněno, že kolej nerovná se kolejnice! Jde mimo jiné o to, že při křížení kolejí může nastat stav, kdy některá náprava najednou projíždí současně mělká srdce a tudíž na okamžik není směrově dobře vedena. Není tedy žádoucí vyšší rychlostí krmit dynamické síly zvyšující riziko vykolejení To u prosté srdcovky není, neboť jí buď bereš přímo a setrvačnost tělesa..., zvláště pak rotujícího, eliminuje boční úmysly jedoucí nápravy/kola, nebo ji bereš v oblouku a pak jest náprava držena přídržnicí (u R01 a na železnici), nebo žlábkem, jež přídržnici supluje. Taková přídržnice, ale uznávám může být v různém stavu, je více namáhána a pak je logické rychlost omezit.
Kdybyste to vzal šmahem, jak svým vyjádřením "křízení koleje (kolejnice)" , tak by se to také dalo vyložit, že srdcovka R01 je podle vás křízení a tudíž brzdit na 15, hm To je žrádlo co?

Jinak dobrej flame, akorát nevím, čeho se chceme dobrat? Jestli legislativního rozřešení, nebo toho, jak správně jezdit přes takové srdce na širé trati. Přileju olej do ohně a zeptám se těch, kdož říkají, že srdcovka je součást výhybky, kterých výhybek jsou součástí srdcovky letenské splítky?!

Za sebe říkám, že legislativně se asi nedobereme ničeho, neboť není přesně definována samostatná srdcovka. Postavil bych to z nyní definovaných pojmů tak, že nejdřív je výhybka, avšak jen s výměnovou částí (srdcovka není povinná výbava výhybky), pak následuje spítka a pak nedefinovaná srdcovka na širé trati. Tečka. Tvrzení, že je srdcovka součást výhybky považuji za dogma velké železnice, protože tam to tak v 99,9% případů je a MOp za tím bude do vykrvácení stát (vyjímkou mohl být třeba rozplet tehdejší čtyřkolejnicové splítky na Kanclově, nebo jednotlivá srdce před vraty některých rotund s točnami). Dále to beru jako pozůstatek z dob, kdy žádné rozjezdové splítky a štíhlé výhybky neexistovaly. Tyto vychytávky se rozvinuly až u tramvají, ve svých předpisech to příliš nereflektují a ten mateřský Drážní zákon to díky svému rodišti ani nemá potřebu reflektovat. Podobný flame byl i u sjezdové splítky 30/15.

Mně logika velí, že jezdit na osamělých srdcích a do sjezdových splítek 15 broskvovina, protože pak se ty konstrukce nemusely vůbec vyvíjet a vyrábět, platit, neboť pak je jejich přínos naprosto mizivý. Možná jen zanedbatelný v opotřebení. Uznávám, že to není ošetřeno, takže musíme "s citem", což myslím funguje a snad všichni pochopili, že to tam bylo instalováno proto, aby se mohlo jezdit rychleji.

[thriller2]

Pokus dobrej, ale rozdíl v tom není. V tom nejsme ve sporu. Ale paragraf 2 bod 18 neříká nic o rychlosti.

To se točíme v kruhu. Paragraf 2 bod 18 mi říká, že splítka je (už) za výhybkou pro rychlost ve splítce neplatí omezení rychlosti (které platí na hrotech výhybky).

To je fakt, teda pokud to není kolejové křížení (což z D1/2 výslovně neplyne).

[mart337]

Pokus dobrej, ale rozdíl v tom není. V tom nejsme ve sporu. Ale paragraf 2 bod 18 neříká nic o rychlosti.

To se točíme v kruhu. Paragraf 2 bod 18 mi říká, že splítka je (už) za výhybkou pro rychlost ve splítce neplatí omezení rychlosti (které platí na hrotech výhybky).

Ano, točíme se do kruhu. Za splítkou se koleje (kolejnice) kříží - takže 15 !

[mart337]

von Š. - znát "nemusíš", ale řídit se jím ano. Neznalost zákona neomlouvá.
Stejně jako jakákoliv jiná činnost řešená zákonem, jak je zákon ty se jím musíš řídit a tedy ho logicky i znát.

Tak, tak. D 1/2 se řídí Drážním zákonem - schvaluje ji Drážní úřad na základě Drážního zákona, ale i dalších věcí. A to, že jsou třeba nějaké nepodstatné věci jinak, jako je pojmenování začátku a konce zastávky, je věc Drážního úřadu. Jinak jak se označuje záčátek a konec nástupiště na lanovce (spadá taky pod Drážní úřad)?
Kdybys trval na slovíčkaření tak bys třeba musel mít všechny přejezdy přes koleje v Praze značený jako vícekolejné přejezdy kříži atd. ... Prostě každý druh dopravy má svá specifika, a přesto spadají pod jeden zákon. Ta specifika jsou pak dána normami a vyhláškami (jako je D1/2). A v Praze je dáno to co je dáno a ....

[von Špilberk]

Pokus dobrej, ale rozdíl v tom není. V tom nejsme ve sporu. Ale paragraf 2 bod 18 neříká nic o rychlosti.

To se točíme v kruhu. Paragraf 2 bod 18 mi říká, že splítka je (už) za výhybkou pro rychlost ve splítce neplatí omezení rychlosti (které platí na hrotech výhybky).

[thriller2]

Ohledně toho, co píše von Špilberk o bodě 18 v D1/2, tak autor zcela určitě myslel ne splítku ve výhybce mezi jazyky a srdcovkou, ale tu dlouhou rozjezdovou splítku alá Klapkova nebo Čechův most. Nicméně je to napsané fakt blbě.

HA A teď Vás mám Teď mi šupito presto vysvětlete rozdíl mezi splítkou Klapkova, Čechův most a Hradčanská. A fofrem, ať to lítá.

Pokus dobrej, ale rozdíl v tom není. V tom nejsme ve sporu. Ale paragraf 2 bod 18 neříká nic o rychlosti.
Teda vlastně jeden rozdíl je, na Čechově mostě a v Klapkově je srdcovka rozjezdové splítky v křižovatce blízko oblouků, dalších srdcovek a sjezdovejch výměn. Na Hradčanský je srdcovka asi 30m od těchto zjevů a tudíž by se u ní dalo uvažovat o rychlejší jízdě.

[trainzjohny]

von Š. - znát "nemusíš", ale řídit se jím ano. Neznalost zákona neomlouvá.
Stejně jako jakákoliv jiná činnost řešená zákonem, jak je zákon ty se jím musíš řídit a tedy ho logicky i znát.

[MM-Mikulovsky]

mart337: já mám za to, že se řídíme D 1/2, který vychází z Drážního zákona. Ale nevím o tom, že bychom měli jako řidiči TRAM znát Drážní zákon, naopak Silniční zákon znát musíme.
Ale jestli je to jinak, tak se rád nechám poučit. Ale z Drážního zákona žádné zkoušky neděláme a nedělali jsme. Silniční zákon jsme v kurzu dostali k dispozici, Drážní zákon mi nikdo nikdy nedal.

100% souhlas - asi nedal vědomě, páč odpovědní tuší rozpory D1/2 s ním, do nichž by potom moc řidičů TRAMvají "vrtalo"

[von Špilberk]

mart337: já mám za to, že se řídíme D 1/2, který vychází z Drážního zákona. Ale nevím o tom, že bychom měli jako řidiči TRAM znát Drážní zákon, naopak Silniční zákon znát musíme.
Ale jestli je to jinak, tak se rád nechám poučit. Ale z Drážního zákona žádné zkoušky neděláme a nedělali jsme. Silniční zákon jsme v kurzu dostali k dispozici, Drážní zákon mi nikdo nikdy nedal.

[mart337]

Ohledně toho, co píše von Špilberk o bodě 18 v D1/2, tak autor zcela určitě myslel ne splítku ve výhybce mezi jazyky a srdcovkou, ale tu dlouhou rozjezdovou splítku alá Klapkova nebo Čechův most. Nicméně je to napsané fakt blbě.

HA A teď Vás mám Teď mi šupito presto vysvětlete rozdíl mezi splítkou Klapkova, Čechův most a Hradčanská. A fofrem, ať to lítá.

Definice výhybky sice není v D1/2, ale je v Drážním zákonu, který pro nás také platí.

Nějak mi není známo, že by řidič tramvaje měl povinnost znát Drážní zákon.

No omlouvám se, ale jestli se nepletu, tak už v kurzu nás učili, že se neřídíme jen Silničním zákonem, ale že spadáme i pod Drážní zákon. Nebo že by neeéé?

[mart337]

Definice výhybky sice není v D1/2, ale je v Drážním zákonu(...)

Zákon 266/1994 jsem zběžně ptrohlédl právě kvůli definici výhybky a splítky a nemůžu to tam najít.
Ohledně toho, co píše von Špilberk o bodě 18 v D1/2, tak autor zcela určitě myslel ne splítku ve výhybce mezi jazyky a srdcovkou, ale tu dlouhou rozjezdovou splítku alá Klapkova nebo Čechův most. Nicméně je to napsané fakt blbě.

No, ale rád bych se vrátil k tomu základnímu, liší se nějak srdcovak R01 od ostatních hlubokých srdcovek? Neboli, je možné na srdcovce splítky hradčanská jet přes 15?

Napsal jsem to asi blbě, definice či popis výhybky asi nejspíš bude v nějaké normě (bohužel se mi ji zatím nepodařilo najít) Drážní zákon odkazuje na předpisy a normy. Ale myslím si, že ten popis rozdělení částí výhybky, jak byl citován bude OK. Podle mne to nebylo vycucáno z prstu.
Dle mne je rozdíl mezi rozjezdovou splítkou a sjezdovou splítkou - můj názor je ten, že stejně jako u jazyků výhybek.
A co se týká srdcovky RV - můj názor je ten, že liší - je masivnější a upravená stejně jako celá výhybka na vyšší rychlost. Detaily by musel vysvětlit opravdu odborník na železniční dopravní stavby.