Pražské metro

[Oskar]

Jirka: Teď jsem prakticky stejnou poznámku rozebral u konkurence

[Jirka]

... Myslím si, že cesta přes RFID časové jízdenky...

RFID je hezká věc, ale jak je to s jejich funkčností v případě, že jich máte třeba v peněžence víc?

[Oskar]

Myslím si, že lidi by neměli pracovat tam, kde můžou pracovat stroje... Navíc systém odbavování v Praze je poměrně zastaralý... Myslím si, že cesta přes RFID časové jízdenky a jednorázové papírové jízdenky s čárovým kódem či magnetickým proužkem je schůdná...

[Martin]

Staré turnikety příliš zdržovaly.

Tak to jsem zvědav, jestli teď už zdržovat nebudou. Nějak mi přijde jednodušší zaměstnávat revizory a podle potřeby měnit jejich počet, než budovat další technologii se vším všudy.

[P_V]

I.B byla otevřena až po zrušení turniketů.

No však. Nahražení turniketů se provedlo téměř zároveň s otevřením I.B. Záměr zrušit mincovní turnikety nejspíš vyplynul z úvah nad jejich smysluplností na nové trase. Hodně matně si pamatuju na nějaké Televizní noviny, kde o té novotě v předstihu referovali.

[Quetzalcoatl]

Domnívám se že důvodem byla nemožnost dodatečné kontroly tarifní kázně. Možná i snaha, aby až v Kolbence zahouká padla nebo na Smíchov přivalí pantograf, nebyl pracující lid zbytečně zdržován před jedinou neplacenou brankou u dozorčího, určenou pro osoby s lítačkou.

I.B byla otevřena až po zrušení turniketů.

[Tonda Ježek]

Jaký byl důvod odtranění turniketů v metru v roce - tuším - 1985?

Staré turnikety příliš zdržovaly.

[P_V]

Domnívám se že důvodem byla nemožnost dodatečné kontroly tarifní kázně. Možná i snaha, aby až v Kolbence zahouká padla nebo na Smíchov přivalí pantograf, nebyl pracující lid zbytečně zdržován před jedinou neplacenou brankou u dozorčího, určenou pro osoby s lítačkou.

[MOp]

Kasičky pro platbu dovozného byly 28. září 1985 nahrazeny označovači jízdenek Merona, jelikož bylo zavedeno bezpeněžní odbavování cestujících. Původní turnikety zabraňující vstupu do přepravního prostoru metra byly odstraněny postupně.

[Martin]

Jaký byl důvod odtranění turniketů v metru v roce - tuším - 1985?

[Bobek]

Na webu se objevilo oznámení EIA pro V.A1 a V.A2.

[admirak]

Tak na Palmovce nám zase nějaká žena spadla pod metro.
http://www.novinky.cz/krimi/prazske-met ... 5hu0o.html

[MF]

Vážení, přijde mi, že NĚKTEŘÍ z nás si to představují jak Hurvínek válku.
V popisovaném případě strojvedoucí osobu viděl spadnout do kolejiště, viděl i jak se snaží vylézt, ale přesto neměl šanci vlak zastavit. Co se týká činnosti personálu, tak v první řadě je nutné vyházet lidi z vlaku a ze stanice. Zjišťuje se samozřejmě také jak je to s osobou. Personál musí nejprve zajistit svojí bezpečnost což je vypnutí napájení PK, zkratování (i když to je jen sychr). V tomto případě se osoba nacházela vedle zadního sběrače 2. vozu. Sice ještě žila, ale je nad slunce jasné, že to měla spočítaný. Jestli si někdo myslí, že tak jen tak ležela pod přívodkou s oděrky a s úsměvem volala na perón o pomoc, tak to vážně ne. Ono dostat ránu od sice brzdící soupravy v rychlosti okolo 60 km/h (vlak zastavil v půlce nástupiště) a být vedle 2. vozu doslovo zmuchlán a zlámán moc šancí na přežití nedává. I když vím o případech, kdy osoba přežila (či byla i nezraněna!) díky tomu žlábku. Ale to je fakt těžká náhoda a většinou jí mají opilci, kteří se nesnaží vylézt, lehnou si do žlábku spíš "únavou".
Rozpojování M1 je jednoduché, ale stejně pak je potřeba část vlaku při vyprošťování odtlačit a to je nutné ve větším počtu lidí (hasiči). Pokud je však osoba pod vlakem nenamotaná a nežije, se soupravou se po dokumentaci MU odjede vlastní silou a následně se osoba vyzvedne.

[Martin]

Myslím, že na prvním místě by měla být záchrana života, pak až nějaká psychologie... Samozřejmě je to hodně riziková věc, ale než 20 minut sledovat, jak přejetý pomalu umírá, to radši přejet ho ještě jednou a okamžitě poskytnut první pomoc...

Pokud je postižený v bezvědomí, tak samozřejmě není nějaká psychologie potřeba, ale pokud je dotyčný při vědomí a můžeš s ním komunikovat, tak to taky musíš činit po celou dobu záchrany. Zjistit od něj, kde a co ho bolí, jaké pocity cítí atp. No a samozřejmě se maximálně snažit ho uklidnit. Těžko budeš vysvětlovat člověku, nad kterým stojí vlak, aby se nehýbal, že to přes něj posunou ještě jednou. On chce slyšet, že mu pomůžeš a dáš to co nejšetrněji pryč. Navíc bys s ním musel v tom malém prostoru hýbat, aby nevadil v profilu, což pacientovi může ještě víc ublížit.

[Oskar]

Myslím, že na prvním místě by měla být záchrana života, pak až nějaká psychologie... Samozřejmě je to hodně riziková věc, ale než 20 minut sledovat, jak přejetý pomalu umírá, to radši přejet ho ještě jednou a okamžitě poskytnut první pomoc...
Já si totiž při představě prostorového uspořádání Metra nedokážu moc dobře představit, jak dostat postiženého zpod vozu a zároveň s vozem nepopojet...