T3R.P, T3R.PV (krnovy), T3R.PLF (wany)
Moderátor: TRAM-FÓRUM
Re: Proč nevydrží brzdění protiproudem
totální blbost, smazáno
Naposledy upravil(a) I.am.good dne 17.6.2007 12:43, celkem upraveno 1 x.
Není to tím, že jsou řádově o 50% lehčí?MF píše:Měl jsem možnost jet s dvounápravovým vozem v Bratislavě. Bylo pěkně, takže žádné obavy ze smyku. Když jsem z donucení stavěl na plnou brzdu, tak tramvaj stála téměř na fleku! Přišlo mi, že mi někdo mezi ty loukotě vrazil lešenářskou trubku! Rozhodně lepší EDB než jakýkolov vůz T. Magnety to nemělo.
Měl jsem možnost jet s dvounápravovým vozem v Bratislavě. Bylo pěkně, takže žádné obavy ze smyku. Když jsem z donucení stavěl na plnou brzdu, tak tramvaj stála téměř na fleku! Přišlo mi, že mi někdo mezi ty loukotě vrazil lešenářskou trubku! Rozhodně lepší EDB než jakýkolov vůz T. Magnety to nemělo.
Re: Proč nevydrží brzdění protiproudem
Opravdu byly magnety spojeny s EDB? Magnety se hodí hlavně při nižších rychlostech, to ovšem EDB moc proudu nedodává.MF píše:Vozy magnety měly (tedy alespoň v pozdějších letech), ale byly napájené z obvodu elektrodynamické brzy (staré vozy brzdily lépe než vozy T). Takže když vůz dostal šmejra, tak magnety nešly, neb je nebylo možné napájet, když kola stála a tramvaj jela. Nezbylo tedy než brzdit protiproudem - i když účinnost nic moc a šofér se modlil, aby tramvaj popojela
Re: Proč nevydrží brzdění protiproudem
Vozy magnety měly (tedy alespoň v pozdějších letech), ale byly napájené z obvodu elektrodynamické brzy (staré vozy brzdily lépe než vozy T). Takže když vůz dostal šmejra, tak magnety nešly, neb je nebylo možné napájet, když kola stála a tramvaj jela. Nezbylo tedy než brzdit protiproudem - i když účinnost nic moc a šofér se modlil, aby tramvaj popojelaadam_r píše:V pripade, nevyhnutelne srazky se mohlo brzdit protiproudem i na vyssi stupne. Hlavne ve chvilich, kdy cena previnuti/vymeny motoru byla vyrazne nizsi, nez pripadne nasledky srazky.
Vozy totiz nemeli magnety a meli pouze rucni brzdu, ktera brzdila vyrazne hure nez celisti.
Re: Proč nevydrží brzdění protiproudem
V pripade, nevyhnutelne srazky se mohlo brzdit protiproudem i na vyssi stupne. Hlavne ve chvilich, kdy cena previnuti/vymeny motoru byla vyrazne nizsi, nez pripadne nasledky srazky.Oskar píše:Nicméně dvounápravové tramvaje se za jistých podmínek (viz D2/2) mohou protiproudem brzdit, pouze však dvěma nejnižšími stupni.
Vozy totiz nemeli magnety a meli pouze rucni brzdu, ktera brzdila vyrazne hure nez celisti.
Motoru by tohle nijak nevadilo, byly by to obdobné podmínky jako při rozjezdu. Ale spotřeba by se výrazně zvýšila a přitom by to nemělo praktický význam. Protože ss motorem by ani tak nešlo brzdit do 0, takže by ČB jen nastoupila později.PvvS píše:Uz z duvodu spolehlivosti CB.
Navic nevim , jak by se to dlouhodobeji libilo motorum. SS motor je potvora hakliva, svyho snese dost, ale jak se nuti k necemu, co se mu nelibi, snadno odkraci pryc.
- Jabberwocky
- ďábelský pedagog
- Příspěvky: 1849
- Registrován: 27.5.2005 10:53
- Bydliště: Pleased to meet you ... hope you guess my name ;-)
Naprostý souhlas. Takhle to taky nejspíš funguje, když se Progress nastaví do režimu brzdění až na nulu (někde jsme tu řešili, že to Progress umí, jen se to nepoužívá).P_V píše:Dovolil bych ten nápad se zpátečkou rozvést: Indukované napětí při EDB se zpomalováním vozu klesá, a při velmi malé rychlosti je EDB neúčinná neb brzdný proud už se nedá udržet na požadované hodnotě. Tam nastupuje mechanická brzda. Ale místo toho by trakční měnič mohl přepnout z odporníku či rekuperace na nejnižší stupeň zpátečky a udržet tak brzdný proud konstantní až do zastavení.
Teoreticky by první stupeň zpátečky mohl zařadit i řidič při poklesu pod třeba 5 km/h , ale sám akt přepnutí - kvedlání s ovladači - by asi moc plynulý nebyl. Řadič výzbroje by to ale zvládnout mohl.
Dovolil bych ten nápad se zpátečkou rozvést: Indukované napětí při EDB se zpomalováním vozu klesá, a při velmi malé rychlosti je EDB neúčinná neb brzdný proud už se nedá udržet na požadované hodnotě. Tam nastupuje mechanická brzda. Ale místo toho by trakční měnič mohl přepnout z odporníku či rekuperace na nejnižší stupeň zpátečky a udržet tak brzdný proud konstantní až do zastavení.
Teoreticky by první stupeň zpátečky mohl zařadit i řidič při poklesu pod třeba 5 km/h , ale sám akt přepnutí - kvedlání s ovladači - by asi moc plynulý nebyl. Řadič výzbroje by to ale zvládnout mohl.
Teoreticky by první stupeň zpátečky mohl zařadit i řidič při poklesu pod třeba 5 km/h , ale sám akt přepnutí - kvedlání s ovladači - by asi moc plynulý nebyl. Řadič výzbroje by to ale zvládnout mohl.