Nejdražší recept proti ledovkové kalamitě: vyhřívaná trolej
http://technet.idnes.cz/jak-se-odstranu ... ntent=top6
Do redakce přišel záludný dotaz: Nedalo by se namrzání trolejí zabránit tím, že by byly vyhřívané? Jednoduchá odpověď zní: nedalo. Složitější pak následovně: Teoreticky by se troleje vyhřívat daly, ale bylo by to energeticky, technicky, a tudíž i ekonomicky tak náročné, že to zatím nedělají ani v Rusku.
.....
Aby proud mohl procházet, je tramvaj vybavena sběračem (lidově pantograf), který se dotýká troleje, a tak uzavírá okruh. Pokud jednou za čas nastane takové počasí jako v těchto dnech, trolej se obalí ledem, který není elektricky vodivý. Okruh se tedy rozpojí, a systém nefunguje. Usazování ledu je o to jednodušší, že trolejový drát je zespodu opotřebovaný od sběračů tramvají, takže je trochu zploštělý a jeho povrch je také hrubší. Prostě velmi dobré místo na přichycování vody a námrazy.
Když máme popsaný problém, nešlo by ho odstranit průchodem většího proudu, který by trolej dostatečně zahřál, aby led roztál? Samozřejmě šlo, ale má to dost háčků. Aby se mohl vodič zahřát, musí jím procházet proud. Okruh tedy musí být uzavřený. Což znamená, že by se musel vodič v namrzlém úseku nějak zkratovat. Zní to sice prostě, ale v praxi je to nemožné.
Třeba pražská tramvajová sít je ohromná „chobotnice“ s tisícovkami přípojek, které jsou několika způsoby pojištěny proti riziku poškození tramvají a samotné sítě před vyšším napětím i vyšším proudem. Pro zahřátí troleje by bylo nutné odpojit od troleje všechny tramvaje a vyřadit jistící zařízení. To není ani trochu bezpečná metoda.
...........
Na pohled lépe připravené by pro takové řešení v českých podmínkách byly ty vlakové tratě, které jsou napájeny střídavým proudem (máme tratě na stejnosměrný i střídavý proud). Ty jsou kvůli rovnoměrnému odběru ze všech fází rozděleny do izolovaných úseků dlouhých zhruba 20 kilometrů. Teoreticky by mohl být systém sestavený tak, aby se vedení v jednotlivých úsecích dalo krátce vyzkratovat a ohřát. Ale napájecí stanice na takovou možnost nejsou dnes vůbec připraveny. Změna by vyžadovala náklady, které je těžké odhadovat, ale rozhodně by nešlo o malou částku.
U obou typů sítí by bylo teoreticky možná schůdnější vyhřívání jiného typu: k vedení by mohl být ještě přibalen speciální, tzv. odporový drát. Ten by fungoval jako obří ponorný vařič. Při průchodu proudu by se prohříval a zahříval i trolejové vedení. To v teorii zní schůdně, ale v praxi by to bylo nestoudně drahé. Zvláště když k podobným událostem, jaká nastala v úterý 2.12.2014, dochází (či zatím docházelo, abychom byli přesní) jen zcela výjimečně.
.......
Led také mohou „prorážet“ samozřejmě přímo sběrače vlaku či tramvaje. Někdy se proto používá na severských tratích systém, kdy lokomotiva jede s oběma sběrači vytaženými, ale k pohonu používá jen zadní, zatímco přední slouží jen k „otírání“ ledu.
Je to samozřejmě poměrně namáhavé, a tak se v nehostinných podmínkách občas také používají sběrače z odolnějšího materiálu. Běžně se dnes používá uhlíkové obložení sběračů, které šetří vedení více než dříve používané měděné. Ale zase jsou křehčí a méně snesou, a tak třeba na ruských tratích se i u nových souprav používá měď.
.........
